Za minulého režimu byly družstevní byty v rámci tehdejších poměrů svým způsobem dokonalé. Tedy nejdokonalejší, jaké jen mohly být ve společnosti, ve které nesmělo existovat soukromé vlastnictví. Lidé žijící ve státních bytech sice měli bydlení o něco levnější, ale ti v bytech družstevních měli zase výhodu v tom, že žili relativně ve svém. Jistě, nepatřil jim jejich byt, ale jenom adekvátní podíl na celé družstevní nemovitosti, ale i to aspoň zdánlivě budilo pocit, že člověk svůj byt má. Dnes, když už můžeme byty i soukromě vlastnit, už tedy družstevní byty ztratily tuto svoji tehdejší přednost.

Kdo chce byt vlastnit, koupí si ho do soukromého vlastnictví a ví přesně, co je tu jeho, ne jaká část z celé nemovitosti mu patří. Ale jedno je jisté. Ať už žije člověk v bytě vlastním nebo družstevním, jakmile je takových bytů více v jedné budově, musí se někdo postarat o jejich správu. Není možné, aby si každý majitel družstevního bytu žil po svém, jak se mu to líbí, a bez braní ohledů na ty, kdo s ním dům sdílejí. A když má takové bytové družstvo Brno? Pak se o jeho správu musí někdo starat. I když je taková právnická osoba zakládána obvykle jen k tomu účelu, aby měli lidé kde bydlet, je třeba tuto jím vlastněnou nemovitost i spravovat. Přičemž nic nebrání tomu, aby takové družstvo současně spravovalo i nemovitosti cizí nebo jinak omezeně podnikalo.

A tak to tu funguje tak, jak to funguje. Fyzická nebo právnická osoba složí svůj finanční podíl na družstevním majetku a za to získá právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu na dobu neurčitou. Pak musí platit nájemné ve výši účelně vynaložených nákladů na správu družstevních bytů a hradit cenu oprav a rekonstrukcí takových družstevních objektů. A má mimo jiné právo podílet se úměrně svému členskému podílu na řízení družstva a převádět svůj družstevní podíl na někoho jiného spolu s převodem nájmu bytu a všech práv a povinností. Nebo může být z družstva i vyloučen za určitý okruh trestných činů.

Takže je to tu o něco složitější než u soukromých budov. Ale i družstevní bydlení má své výhody, a tak u nás přetrvává.

Za minulého režimu byly družstevní byty v rámci tehdejších poměrů svým způsobem dokonalé. Tedy nejdokonalejší, jaké jen mohly být ve společnosti, ve které nesmělo existovat soukromé vlastnictví. Lidé žijící ve státních bytech sice měli bydlení o něco levnější, ale ti v bytech družstevních měli zase výhodu v tom, že žili relativně ve svém. Jistě, nepatřil jim jejich byt, ale jenom adekvátní podíl na celé družstevní nemovitosti, ale i to aspoň zdánlivě budilo pocit, že člověk svůj byt má. Dnes, když už můžeme byty i soukromě vlastnit, už tedy družstevní byty ztratily tuto svoji tehdejší přednost.

Kdo chce byt vlastnit, koupí si ho do soukromého vlastnictví a ví přesně, co je tu jeho, ne jaká část z celé nemovitosti mu patří. Ale jedno je jisté. Ať už žije člověk v bytě vlastním nebo družstevním, jakmile je takových bytů více v jedné budově, musí se někdo postarat o jejich správu. Není možné, aby si každý majitel družstevního bytu žil po svém, jak se mu to líbí, a bez braní ohledů na ty, kdo s ním dům sdílejí. A když má takové bytové družstvo Brno? Pak se o jeho správu musí někdo starat. I když je taková právnická osoba zakládána obvykle jen k tomu účelu, aby měli lidé kde bydlet, je třeba tuto jím vlastněnou nemovitost i spravovat. Přičemž nic nebrání tomu, aby takové družstvo současně spravovalo i nemovitosti cizí nebo jinak omezeně podnikalo.

A tak to tu funguje tak, jak to funguje. Fyzická nebo právnická osoba složí svůj finanční podíl na družstevním majetku a za to získá právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu na dobu neurčitou. Pak musí platit nájemné ve výši účelně vynaložených nákladů na správu družstevních bytů a hradit cenu oprav a rekonstrukcí takových družstevních objektů. A má mimo jiné právo podílet se úměrně svému členskému podílu na řízení družstva a převádět svůj družstevní podíl na někoho jiného spolu s převodem nájmu bytu a všech práv a povinností. Nebo může být z družstva i vyloučen za určitý okruh trestných činů.

Takže je to tu o něco složitější než u soukromých budov. Ale i družstevní bydlení má své výhody, a tak u nás přetrvává.